Serbske ludowe spěwy

Ha běštaj tam, běštaj tam hólcaj mi dwaj

2. Na ryzy konikach zjězdźowaštaj
přeco tam do Šołćic nowoh dwora.

3. Šołćina po dworje chodźeše
w čornej tej sukni hač do zemje.

4. »Pomhaj Bóh, pomhaj Bóh, Šołćina!
Hdźe da je twoja dźowčička?«

5. »Witajtaj, witajtaj, hólcaj, k nam,
tajkej mi cuzaj přezpólnej.

6. Zlěztaj wój ze swojej’ konikow,
pójtaj wój ke mni přec k swačinje.«

7. »Z naju mój konikow njezlězemoj,
tebi mój k swačinje njepóńdźemoj.

8. Prjedy hač ty namaj njeprajiš,
hdźe ha maš twoju dźowčičku.«

9. »Moja dźě dźowka ta doma njej’,
wona je w Chrósćicach na piwje.«

10. Hólcaj taj zawróćištaj konikow,
přeco tam ćěrještaj do Chrósćic.

11. Korčmarka na proze steješe
we swojim židźanym rubišku.

12. »Witajtaj, witajtaj hólcaj dwaj,
tajkej wój přińdźetaj zdaloka k nam.«

13. Zlěztaj wój ze swojej’ konjow dele,
pójtaj wój ze mnu na kanu piwa.«

14. »Z naju mój konikow polězemoj,
z tobu mój na piwo póńdźemoj.«

15. Hólcaj taj do chěže stupaštaj,
zo jenož wotrohi šćerkotachu.

16. Hólcaj taj do jstwy nutř stupaštaj,
zo so tam špund’wanje zhibowaše.

17. Holčo to měješe prěnju reju,
přeco pak skoči z reje won.

18. Přeco pak skoči z tej’ reje won,
přec teju hólcow tak witaše:

19. »Witajtaj, witajtaj, hólcaj dwaj,
witaj, mój luby, sam wosebje.

20. Witajtaj, witajtaj, hólcaj dwaj,
pójtaj wój ze mnu k wječeri.«

21. »Z tobu mój k wječeri njepóńdźemoj,
ty sy namaj zhorda wotmołwiła.«

22. »Na moje hordosće njedźiwajtaj,
sym była mólička, njerozumna.«

23. »Sy była mólička njerozumna,
horde sy słowa dawać njetrjebała.«