Serbske ludowe spiwy

Ha wosrjedźa wulkeho Wosyka

2. Mjez nimaj sedźała holička,
rjana běła, čerwjena.

3. Swoje sej włóski rozčes’waše,
do lutej’ židy sej plećeše.

4. »Stajejće holičce knjejske stoły,
sćelće jej šćežčički ze židu.«

5. »Njestajće, njestajće knjejske stoły,
njesćelće šćežčički ze židu.«

6. Wšak njejsym krala, fěršty dźowka,
ale sym hubjena syrota.«

7. Štyrjo jej hercy piskachu,
hólcy pak z karanami zejhrawachu.

8. »Wy štyrjo hercy njepiskajće,
hólcy pak z karanami njezejhrawajće.

9. Mi njeje ničo wjac k wjesołosći,
mi pak je wšitko k zrudnosći.«