Serbske ludowe spiwy

Schiliła je so jědlenka

1. Skhiliła je so jjedleńka, :,:
Jej wupanyło holečo.

2. Pŕedy hač zemi dopaže, :,:
Jeje ju luby popaže.

3. ›Ńepopadaj ḿe luby mój, :,:
›Ja jara čornej ručcy mam.‹

4. »Na čornej ručcy ńe’ladam, :,:
»Aĺe na ličko čerẃene.«

5. »Ličičko pak je čerẃene, :,:
»A jara lubje spodobne.

6. »Stuṕ mi moje hoĺčo na mój meč, :,:
»A z mojeho meča na konja.«

7. »Na mojoh’ ryzy konika, :,:
»Zo bdžemoj jjeć na cuzy kraj.

8. »To je njetk jedyn cuzy kraj, :,:
»Što budžemoj mój kupować?

9. »Štoda staremu nanej dom?« :,:
›Jom’ lišči peĺc hač do zemje.‹

10. ›Dyž budže sej jón wobĺekać, :,:
›Bdže na swoju džówku spominać.‹

11. »Štoda starej maćeri dom?« :,:
›Jej bjeły kitl hač do zemje.‹

12. ›Dyž budže sej jón wobĺekać, :,:
›Bdže na swoju džówku spominać.‹

13. »Štoda staršemu bratrej dom?« :,:
›Jom’ ryzy konja rjaneho‹

14. ›Dyž budže wón z nim zjjezdžować, :,:
›Bdže na swoju sotru spominać.‹

15. »Štoda młódsemu bratrej dom?« :,:
›Jom’ swjetły mečik do ručkow.‹

16. ›Dyž budže wón z nim zejrawać, :,:
›Bdže na swoju sotru spominać.‹

17. »Štoda sotsičcy mojej dom?« :,:
›Jej Lindyr suknju do zemje.‹

18. ›Dyž budže so ju wobĺekać, :,:
›Bdže na swoju sotru spominać.‹

19. »Što budžemoj namaj kupowac, :,:
»Ty moja lubka najlubša?«

20. ›Wjenca a borty ńekupuj, :,:
›Teju mój tŕebać ńebdžemoj.‹

21. ›Kup namaj radsjo koĺebku, :,:
›Zo móžemoj so koĺebać.‹